O mně

Jmenuji se Lucie Kantorová.

Jsem fyzioterapeutka, koučka, učitelka speciální pedagogiky v oboru tělesné a pracovní výchovy pro lidi se specifickými potřebami, jsem snílek a věčná optimistka.

Dlouhé roky se zabývám zkoumáním světů, jež jsou naší součástí. Máme svět, který je kolem nás a máme světy, které jsou uvnitř nás. Každý má svá specifika, a všechny chtějí být v harmonii jeden s druhým. Pokud je někde harmonie narušená, přijde bolest, nemoc, chmura, nerovnováha.

Mou vášní je hledat souvislosti mezi těmito světy. Naše tělo je jeden celek, jedna nádoba a to nejen naše tělo fyzické, ale i naše tělo duševní. Vše je propojeno, vše spolu vzájemně komunikuje. Co se děje uvnitř, odehrává se i venku.

Ráda propojuji fyzioterapii se seberozvojovými koučovacími metodami, kdy         s klienty hledáme příčinu bolesti nebo jiné nerovnováhy, aby mohla být  zvědomena, dotykem i slovem ošetřena, a následně propuštěna.

Život mě naučil i v těžkých chvílích uvidět novou cestu, podívat se na vše             z jiného úhlu a najít možnosti k řešení.

Můžeme padnout, kolikrát chceme, ale stejně tak máme právo a sílu se znovu a znovu zvednout. Každý pád je šancí se něco naučit, posunout se dál, není to chyba, je to zkušenost.

Práce v oboru fyzioterapie je smysluplná a ušlechtilá, ale mě moje intuice vedla i vedlejšími cestami, protože jsem velmi brzy pochopila, že to není jen o těle. Zkušenosti jsem sbírala jak v Čechách, tak v zahraničí. Mým druhým domovem se na čas stala Velká Británie, kde jsem například propojovala fyzioterapii s prací s autisty, a nebo s lidmi po vážných nehodách, kteří byli plně ochrnutí a natrvalo upoutání na invalidní vozík. V Čechách jsem nejvíce pracovala s dospělými, kteří trpěli chronickými obtížemi pohybového aparátu, a také s pacienty                      po ortopedických operacích páteře či kloubů.

Vždy mě ale zajímaly, kromě tělesných problémů, i lidské příběhy, které poukázaly na možný zárodek příčiny, nerovnováhy mezi tělem a duší.

Tento poznatek mě přivedl na cestu osobního rozvoje a následně ke studiu analytických metod, díky kterým lze proniknout do skrytých vrstev těla i duše.

Utváří nás vše, s čím se denně potkáváme, jak přemýšlíme, na co myslíme, s kým se stýkáme, co jíme, jak spíme, jak žijeme. Formuje nás láska, ale i nemoc, strach i radost. Každý okamžik si vybíráme, kým jsme a kým budeme dál. Každý den je nový začátek. Vždy můžeme začít znovu a lépe, být tou nejlepší verzí sebe sama.

     "Poznání sebe sama je počátkem vší moudrosti." 

                                                               Aristoteles